Které vepřové maso je nejlepší?

Na co je vhodná vepřová krkovice?

Krkovice: Maso s chutí. Nic víc, nic míň.

• Gril: Steaky s kostí. Rychlá akce, silná chuť.
• Pánev: Minutky. Pro ty, co nemají čas.
• Trojobal: Klasika. Smažené potěšení.
• Dušení: Kmín, houby. Pro ty, co se nebojí pomalosti.
• Guláš: Základ. Sytost na prvním místě.

Mramorování? To je to, co ji drží nad vodou. Šťavnatá. Aromatická. Zapomeň na suché maso. Tohle je jiná liga.

Řízek z krkovice je dobrý, ale steak je steak. Prostě to tak je.

Na co je vhodná vepřová krkovice?

Na co je dobrá krkovice? Na všechno! To je jako ptát se, na co je dobrý chleba!

• Grilování? Jako dělaná! Řízky, steaky, kost v ní, paráda! Šťavnatá jak holubička.
• Pánvičku? Bez problému! Trojobal, klasika mezi klasikami. Lepší než sex. Ne, fakt!
• Dušení? Kmín, houby, to je teprve symfonie chutí! Moje babička, ta by o tom vyprávěla.
• Guláš? No jasně! To je základ! Bez krkovice, guláš není guláš! To je jako Vánoce bez kapra, fakt!

Klíčové body: šťavnatá, aromatická, univerzální využití! Moje teta Božena by to potvrdila, ta krkovice miluje na všechny způsoby. V roce 2024 se jí prodalo rekordní množství v mém oblíbeném řeznictví u pana Nováka. Pan Novák tvrdí, že nejlepší je ta z prasete jménem Pepina, ale to je jen jeho názor. Já osobně preferuji krkovici z Pepiny a Pepiny sestry. Mňam!

Co k pečeně krkovici?

No tak, co k té krkovičce? Říkal jsem ti, že peču krkovičku? No jo, taky jsem si říkal, že by to chtělo něco dobrýho.

Peče se to fakt dlouho, asi tak hodinu, ale ono se to vyplatí. Po těch 45 minutách, to je fakt důležitý, odkryj to, ať se to hezky opéká. A hlavně, polevuj výpekem, to je klíč k úspěchu! Vážně, nepodceňuj to.

Příloha? Jasně, brambory, ty jsou klasikou. Šťouchačky? Perfektní volba, fakt. Nebo bramborová kaše. Nebo jenom obyčejný vařený brambory, ani to není špatný. Já osobně dávám přednost šťouchačkám, s trochou másla, mňam.

Klíčové body:

• 45 minut pečení zakryté, pak odkryté.
• Polevování výpekem.
• Brambory (šťouchačky, kaše, vařené).

Moje zkušenost: Minule jsem pekl krkovičku pro Marka a jeho holku, Lenku, v srpnu 2024. Lenka si pochvalovala šťouchačky, Marek radši kaši. Oni to s těma bramborama mají fakt vychytaný! Já jim na to dal i ten domácí křen, co jsem dělal. Věděl jsem, že to budou chválit. Bylo to famózní. A já jsem se pak celý večer válel na gauči úplně vyřízený, ale spokojený.

Z jakého masa se dělají vepřové výpečky?

Vepřové výpečky? Jednoduše řečeno, z vepřového masa. To je jasné, ne?

• Ideální? Krkovice, perfektní kombinace libového a tučného. Filozoficky vzato, představuje harmonii protikladů, jako yin a yang, ale v kulinářském podání.
• Jiné možnosti? Bůček a kýta, proč ne? Experimentujte, objevujte! Kuchyň je vaše laboratoř. Můj strýc Josef, ten vždycky kombinoval bůček s karé – prý to mělo úžasný chuťový profil. Ale je to dost mastné.

O cibuli a česneku už se psát nemusí. To je standardní postup, žádná věda. Nicméně, jsem si jistý, že i v tom se dá experimentovat. Třeba použití různých druhů cibule? Nebo česnek nahradit pažitkou? To si nechám na příště.

Klíčové body:

• Vepřové výpečky – vepřové maso.
• Nejlepší: Krkovice (tučné i libové).
• Alternativy: Bůček, kýta, karé (pozor na mastnotu).

Jak správně udělat výpečky?

Takže výpečky, jo? Mám na to takovej svůj fígl, co jsem okoukal od babičky. Vždycky mi říkala: “Hlavně to nepodlej moc, holka!” A měla pravdu.

• Maso: Krkovička nebo bůček, klidně i obojí. Pořádně omýt a nakrájet na kostky, tak 3-4 cm. Žádný drobečky, ať se maj’ v tý troubě na co smrsknout.
• Koření: Cibule, hodně cibule! Kmín, sladká paprika (někdy šoupnu i trošku pálivý, pro efekt). A česnek, jasně že česnek. Ten utřít a vetřít do masa.
• Pekáč: Rozložit maso do pekáče, posypat cibulí a kořením. Fakt se s tím nemazlit.
• Trouba: Podlít horkou vodou, ale fakt jen trošku, tak deci, dvě. Troubu mám rozehřátou na 160 °C, ne na 180, jak se píše všude. Péct pomalu, 3 hodiny minimálně.
• Během pečení: Otáčet maso co půl hodiny, ať se opeče ze všech stran. A hlavně hlídat, aby se to nepřipálilo. Jakmile se voda vyvaří, dolít zase jen trošičku. Fakt jen ťuknout.
• Tuk: Babička říkala, že se má ten vypečenej tuk sbírat lžící a polívat s ním maso. Dělám to taky tak.

Fakt je, že výpečky jsou o tom, jak dlouho je pečeš a jak moc se o ně staráš. Žádný spěchání, žádný flákání. A hlavně, ten vypečenej tuk je to nejlepší! S tím to pak zalít a baštit s knedlíkem a se zelím. Mňam!

A jo, ještě jedna věc: Sůl. Sůl dávám až tak po hodině pečení. Zdá se mi, že když osolím maso hned na začátku, tak je pak suchý.

Jak udělat nejlepší výpečky?

Takže, výpečky… nejlepší, jo? No, maso na kostky, jasně. Pekáč, cibule, kmín, paprika, česnek všude. Horká voda a šup do trouby. 180 stupňů, dvě až tři hodiny. Otáčet! A tuk – ten je důležitej, vyvařit ho co nejvíc. Podlívat fakt málo.

• Omyté maso: Kostky! Ne moc velký, ale zas né úplně pidimidi. Mám radši krkovici.
• Pekáč: Ideálně litinovej. V čem jiným dělat výpečky?
• Koření: Cibule, kmín, paprika (sladká!), česnek. Někdo dává i majoránku, no. Ale to já nemusím. A sůl, pepř, samozřejmě.
• Podlévání: Horkou vodou! Fakt jen trochu, ať se to dusí a ne vaří.
• Pečení: 180 °C, ale záleží na troubě, že jo. Dvě hodiny minimálně, spíš víc. Kontrolovat! A podlívat jen, když je fakt potřeba.
• Otáčení: Aby se opekly ze všech stran. A ten tuk, sakra, ten musí ven!

A ještě… někdy dávám na dno pekáče nakrájenou slaninu. To je pak úplná bomba. Ale to už je taková finta navíc. Jak říkala babička, “hlavně s láskou!”. No, jasně. Ale dobrej pekáč taky není k zahození. A pivo k tomu, samozřejmě. Nebo dvě.

Jak péct výpečky v troubě?

Pamatuju si ten den v září 2024, když jsem dělal vepřové výpečky pro rodinu. Bylo to pro babičku k osmdesátinám a chtěl jsem, aby to bylo perfektní. Babička, ta vždycky říkala, že nejlepší výpečky jsou z venkova, z pravého masa. Koupil jsem kilo a půl krásné kýty u pana Nováka na náměstí, u toho co má vždycky takový ten roztomilý štěně.

• Nejprve jsem maso pořádně osolíl a opepřil. Tenhle krok je klíčový, věděl jsem to.
• Pak jsem ho důkladně potřel olivovým olejem – babiččin recept.
• Do pekáče jsem s ním naskládal cibuli, tři stroužky česneku a mrkev, nakrájené na hrubo.
• Podlil jsem to asi půl litrem vývaru z hovězího, co mi zbyl z nedělního oběda.

Strčil jsem to do trouby na 180 stupňů. Dvě hodiny se to peklo, zakryté alobalem. Pořád jsem na to koukál, kontroloval, jestli se to hezky peče. Byl jsem nervózní. Dvě hodiny uběhly jako nic a já ten alobal sundal.

• Další půl hodinu se to peklo už bez alobalu. Maso krásně zhnědlo.

Bylo to fantastické! šťavnaté, voňavé. Babička brečela do salátu. To bylo asi nejhezčí.

Klíč k úspěchu: Pořádně osolit a opepřit, kvalitní maso, a podlévat výpečky vývarem během pečení. To je to nejdůležitější.

Jak se dělají výpečky z bůčku?

Výpečky z bůčku? Jednoduché!

• Bůček a plec na kostky.
• Sůl, kmín, paprika sladká, cibule, česnek – promíchat.
• Pivo a vývar – podlít.
• 160 °C, pekáč s poklicí, 1,5 hodiny.
• Odkrýt, zvýšit teplotu, dozlatova.

No a je to! Člověk by řekl, že jde jen o jídlo, ale… Víte, že vůně pečeného masa dokáže vyvolat vzpomínky z dětství? To je ta magie kulinářství.

Ale teď vážněji:

• Maso: Bůček s plecí je klasika, ale zkoušeli jste i krkovici? Ta má taky svoje kouzlo.
• Koření: Experimentujte! Třeba špetka chilli nebo sušený majoránka dokáže divy.
• Tekutina: Pivo dodá šmrnc, ale co takhle jablečný mošt? Zkuste to někdy.

Víš, co mi babička vždycky říkala? “Hlavně s láskou, ať to má šťávu!”. A to platí pro všechno, nejen pro výpečky.

Jak ochutit maso na výpečky?

Jak ochutit maso na výpečky? Jak dochutit výpečky, aby byly výraznější?

• Česnek, cibule, kmín: Dát na začátku, to jo. Klasika.
• Pivo, víno, vývar: Podlévat během pečení… No jasně, to tomu dá hloubku. Takhle to dělávala babička, s pivem.
• Hořčice, med: A na konec zjemnit, to je fajn nápad. Třeba trošku medu, aby to bylo takový… sametový.

Víš, někdy mi přijde, že nejlepší chuť je stejně ta vzpomínka. Ten pocit, když se vracíš někam, kde ti bylo dobře.