Jak se brambory dostaly do Evropy?

Jak se brambory dostaly do evropy: Cesta v 16. století

Příběh o tom, jak se tato plodina šířila ze svých původních domovských oblastí do celého světa, fascinuje milovníky historie a gastronomie dodnes. Poznejte fascinující mezníky a historické okolnosti, které provázely příchod této klíčové potraviny na jak se brambory dostaly do evropy.

Jak se brambory dostaly do Evropy?

Do Evropy se brambory dostaly až v první polovině 16. století po dobytí říše Inků Španěly a také díky mořeplavci Francisu Drakeovi. My Evropané jsme se zpočátku na brambory dívali s velkou nedůvěrou a považovali je spíše za kuriozitu nebo toxickou rostlinu než za cennou potravinu.

Původ v Andách a první kontakt se Španěly

Předtím, než se brambory staly základním pilířem evropského jídelníčku, rostly divoce v oblasti jihoamerických And, kde je domorodí obyvatelé domestikovali už před tisíci lety. Když španělští konkvistadoři v 16. století dorazili do říše Inků, narazili na tuto nenápadnou hlízu a začali ji vozit přes oceán na starý kontinent jako původ brambor v evropě pro panovnické dvory.

Role Francise Drakea a šíření po kontinentu

Kromě španělských mořeplavců se o rozšíření brambor zasloužili také angličtí korzáři. Slavný Francis Drake přivezl vzorky rostlin do Británie, odkud se postupně šířily dál do Evropy. Zpočátku však šlo o vzácnou zahradní plodinu, kterou si pěstovali spíše botanici a šlechtici pro její neobvyklé fialové květy.

Proč se Evropané zpočátku brambor báli?

Neznalost a podezíravost provázely první desetiletí pěstování brambor v Evropě na každém kroku. Protože rostlina patří do čeledi lilkovitých, její nadzemní části a plody obsahují jedovatý solanin. Lidé si často spletli jedovaté bobule s jedlou hlízou, což vedlo k mnoha otravám a silnému odporu veřejnosti.

Kromě toho v tehdejších křesťanských společenstvích panovala pověra, že brambory nejsou zmíněny v Bibli, a proto mohou být nečisté nebo dokonce diabolské. Trvalo dlouho, než hladomory a války donutily chudší vrstvy obyvatelstva překonat strach a objevit historie brambor v 16 století.

Pohled na brambory: Tehdy vs. Dnes

Evropa v 16. století

• Minimální, pěstovány primárně pro okrasné květy

• Považovány za jedovatou rostlinu, krmivo pro zvířata nebo kuriozitu do botanických zahrad

• Omezené na šlechtické dvory a úzkou skupinu učenců

Moderní Evropa

• Klíčová složka stovek tradičních i moderních receptů

• Základní potravina a univerzální surovina v kuchyních celého kontinentu

• Masová produkce a celoroční dostupnost v obchodech

Cesta bramboru na český stůl

Představte si venkovana v 18. století na našem území, kterému místní vrchnost nařídila vysadit na poli podivné hlízy přivezené ze zámoří. Strach z otravy byl obrovský.

Lidé zpočátku netušili, co s hlízami dělat, a občas omylem vařili natě místo samotných brambor, což vedlo k žaludečním potížím a ještě větší nedůvěře.

Teprve když se ukázalo, že podzemní hlízy dokážou zasytit celou rodinu i v časech neúrody obilí, lidé postupně přišli bramborám na chuť.

Během několika desítek let se z obávané cizokrajné novinky stala surovina, bez níž si dnes nedokážeme představit nedělní oběd.